Vysoký krevní tlak

Pokud se opakovaně naměří krevní tlak (TK) vyšší než 140/90 mmHg, mluvíme o arteriální hypertenzi. Vysoký krevní tlak se vyskytuje u 60 – 80% pacientů s diabetem mellitus (DM) 2. typu a u 40% pacientů s DM 1. typu.

Pacientům s DM a vysokým krevním tlakem hrozí čtyřikrát vyšší riziko srdcových onemocnění a zároveň infarktu myokardu, náhlých cévních mozkových příhod, problémů s ledvinami a se zrakem než lidem bez tohoto onemocnění.

U diabetiků 1. typu se arteriální hypertenze obvykle spojuje s rozvojem diabetické nefropatie (poškození ledvin). K postupnému zvyšování krevního tlaku dochází současně s objevením mikroalbuminurie. U pacientů s DM 2. typu arteriální hypertenze obvykle předchází stanovení DM. Velkou úlohu v rozvoji sehrává ateroskleróza (lidově „kornatění“) tepen ledvinových cév.

Regulace krevního tlaku je stejně důležitá jako kontrola hladiny cukru v krvi (glykémie). Krevní tlak se měří v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg). Hodnota se uvádí dvěma číselnými údaji, které popisují tlak uvnitř největší cévy v těle, v aortě. Vyšší číslo je systolický tlak. Je zaznamenán ve chvíli, kdy se srdce stahuje a vhání krev do celého těla. Níže číslo je diastolický tlak. Ten se zaznamená ve chvíli, kdy srdce odpočívá a plní se krví.

Máme důkazy, že správná léčba vysokého krevního tlaku snižuje výskyt kardiovaskulárních (srdečně-cévních) příhod o 25%, infarktu myokardu o 20%, cévní mozkové příhody o 32%.

Jak léčit?

Úprava životního stylu obsahuje: redukci tělesné hmotnosti u jedinců s nadváhou nebo obezitou; snížení příjmu soli na <3,8 g / den (příjem sodíku <1,5 g na den); omezení příjmu alkoholu na maximálně 10 – 30 g na den u mužů (1 – 3 běžné dávky destilátu, 1 sklenice vína nebo 1 – 2 malé piva), u žen maximálně 10 – 20 g na den (1 – 2 uvedené nápoje) a pravidelnou tělesnou aktivitu u osob se sedavým způsobem života, minimálně však 5 – 6 km denně. Doporučuje se, aby pacienti jedli více ovoce a zeleniny (4 – 5 porcí, t. J. 300 g denně) a aby snížili příjem nasycených tuků a cholesterolu.

Cílový krevní tlak

Zvýšení krevního tlaku o 20/10 mmHg nad normu zvyšuje riziko kardiovaskulární příhody dvojnásobně, proto se snažíme docílit hodnoty krevního tlaku takové, jak uvádíme níže.

U diabetiků mladého a středního věku se doporučují cílové hodnoty krevního tlaku pod 130/85. Při poškození ledvin (proteinurii vyšší než 1 g) 125/75.

U diabetiků staršího věku s víceletou systolickou hypertenzí se má krevní tlak postupně snižovat na 160 a méně, s cílem dosáhnout 140/90.

Při léčbě albuminurie / nefropatie se používají léky zvané ACE-inhibitory nebo antagonisty angiotensinového receptoru.

Slovenská diabetologická společnost doporučuje kontrolovat krevní tlak při každé návštěvě v diabetologické ambulanci. V případě, že hodnotu krevního tlaku máte 140/80 a vyšší, měli byste si v průběhu následujících dvou měsíců opakovaně měřit krevní tlak a dalšími vyšetřeními přesně určit, zda nejde o hypertenzi.

Na vyšetření lékaři přijďte poté, co jste léky užil. Neužití léků v den návštěvy znemožňuje lékaři posoudit Váš krevní tlak. Příznivé účinky antihypertenzní léčby je indukována samotným snížením TK a jsou do značné míry nezávislé na tom, která látka se použije. Beta-blokátory se mohou vyznačovat sníženou schopností ochrany proti mrtvici, ačkoli koronárním příhodám (příhodám na věnčitých tepnách) a úmrtnosti zabraňují stejně účinně jako jiné látky. Podávání betablokátorů se navíc ukázalo prospěšné pro pacienty s bolestmi v hrudníku (pocit tlaku na hrudník, angina pectoris), srdečním selháním a překonaným infarktem myokardu. Betablokátory jsou volbou pro úvodní i udržovací léčbu. Mohou navozovat přírůstek tělesné hmotnosti, mají nežádoucí vliv na metabolismus lipidů (tuků) a zvyšují (ve srovnání s ostatními látkami) výskyt nově diagnostikovaného diabetu. Rozhodnutí je třeba zvážit u pacientů s metabolickým syndromem a jeho hlavními součástmi. Totéž se vztahuje i na thiazidová diuretika (močopudné léky), které mají dyslipidemických a diabetogenní účinky, zvláště pokud se použijí ve vyšších dávkách. Při vazodilatačních (rozšiřujících cévy) beta-blokátorů tyto metabolické účinky mohou být méně výrazné. Léčiva ACE-inhibitory a antagonisté angiotenzinového receptoru se ukázaly jako zvláště účinné při redukci hypertrofie levé srdeční komory včetně její fibrotické složky, mikroalbuminurie, proteinurie, při zachování funkce ledvin a oddálení terminální renální insuficience (renální insuficience). Vápníkové antagonisty kromě toho, že jsou účinné při léčbě hypertrofie levé srdeční komory, zdají se zvláště přínosné v zpomalení ztlušťování cév na krku a aterosklerózy. K dosažení vyhovujícího TK je často nutná kombinovaná léčba. Upřednostňují se léky, které mají prodloužený účinek, dokumentovanou schopnost snižovat krevní tlak a jsou účinné během 24 hodin při užívání jednou denně. Zjednodušení léčby zlepšuje dodržování léčebného režimu, zatímco efektivní 24-hodinové regulování TK, má prognostický význam, který rozšiřuje význam kontroly TK měřeného v ordinaci.

Priority prevence srdečně-cévních onemocnění v klinické praxi

• Pacienti s projevujícím se aterosklerotickým srdečně-cévním (kardiovaskulárním onemocněním, zkratka KVO).

• Asymptomatičtí jedinci (t. J. Bez příznaků nemoci), kteří mají vysoké riziko rozvoje KVO pro:

  • přítomnost několika rizikových faktorů, což způsobuje zvýšené celkové riziko KVO (10leté riziko KV úmrtí ≥ 5%),

  • diabetes 2. typu nebo diabetes 1. typu s mikroalbuminurií,

  • výrazné zvýšení hodnoty jednoho rizikového faktoru, zvláště pokud se spojuje s poškozením cílového orgánu.

• Blízcí příbuzní osob s předčasným aterosklerotickým KVO nebo osob s mimořádně vysokým rizikem.

Cíle prevence kardiovaskulárních onemocnění

• Pomáhat osobám s nízkým rizikem srdečně-cévních onemocnění udržet si tento stav doživotně a pomáhat redukovat riziko osobám se zvýšeným celkovým rizikem srdečně-cévního onemocnění.

• U osob, které mají tendenci zůstat zdravé, dosáhnout následující charakteristiky životního stylu:

  • nekouření,

  • zdravá výživa,

  • středně intenzivní tělesná aktivita 30 minut denně,

  • index tělesné hmotnosti (BMI) <25 kg / m2 a předcházení vzniku centrální obezity,

  • TK < 140/90 mmHg,

  • hladina celkového cholesterolu < 5 mmol / l,

  • hladina LDL-cholesterolu < 3 mmol / l,

  • koncentrace cukru v krvi (glykémie) < 6 mmol / l.

• U vysoce rizikových osob, zejména s projevujícím se srdečně-cévním onemocněním nebo diabetem, dosáhnout přísnější kontrolu rizikových faktorů:

  • hodnota krevního tlaku <130/80 mmHg, pokud je dosažitelná,

  • hodnota celkového cholesterolu <4,5 mmol / l s možností až <4 mmol / l, pokud je dosažitelná,

  • hodnota LDL-cholesterolu <2,5 mmol / l s možností až <2 mmol / l, pokud je dosažitelná,

  • hodnoty glykémie nalačno <6 mmol / l a HbA1c <6,5%, pokud jsou dosažitelné.