Pracovní zařízení a diabetik za volantem

Zaměstnanec trpící poruchou metabolismu cukrů, diabetik, nemůže být v pracovněprávních vztazích z důvodu své nemoci diskriminovaný. Zaměstnanec nemá povinnost oznamovat zaměstnavateli anebo budoucímu zaměstnavateli, jakou nemocí trpí. V čase neschopnosti zaměstnance na práci z důvodu nemoci není možné ukončit pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele během tzv. ochranné doby- PN zaměstnance. V případě, když zaměstnanec během zaměstnání ztratí schopnost vykonávat svoje zaměstnání (míra poškození 40% a uvedený stav trvá déle než 1 rok), zaměstnanec by měl, v zájmu ochrany vlastního zdraví, takovou skutečnost zaměstnavateli oznámit. Zaměstnavatel je povinný přeřadit zaměstnance na jinou práci, která musí odpovídat aktuální zdravotní způsobilosti zaměstnance. Zaměstnavatel nesmí rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem diabetikem jen z toho důvodu, že má zaměstnanec cukrovku; je oprávněný mu dát výpověď jen z konkrétních důvodů pevně zakotvených v zákoníku práce. Jednou z těchto výpovědních důvodů je sice i ztráta způsobilosti zaměstnance dlouhodobě vykonávat dosavadní práci vzhledem na svůj zdravotní stav, avšak posouzení tohoto stavu není založené na volné úvaze zaměstnavatele, ale musí být podložené lékařským posudkem, rozhodnutím orgánu státní zdravotnické správy anebo rozhodnutím orgánu státní správy zabezpečující sociální starostlivost.

Výjimku tvoří případ, kdy se na práci, kterou má zaměstnanec vykonávat, vyžaduje určitá zdravotní způsobilost. Jelikož tehdy může zaměstnavatel ve smyslu zákoníku práce uzavřít pracovní smlouvu jen s fyzickou osobou, která splňuje požadavky, ještě před uzavřením pracovní smlouvy je povinný prověřit, či zdravotní stav budoucího zaměstnance mu umožňuje vykonávat dohodnutou práci, a teda uchazeč je povinný svůj „vyhovující“ zdravotní stav prokázat.

Posuzování zdravotní a psychické způsobilosti osob pracujících na železnici se řídí vyhláškou Ministerstva dopravy SR.

KONTRAINDIKACE na výkon pracovní činnosti zařazené do smyslové skupiny 1 až 3 jsou uvedené v dokumentu Příloha č. 6 k vyhlášce č. 245/2010 Sb. v části 3b): „diabetes mellitus vyžadující léčbu dietou a inzulínem“. Při pozitivní rodinné anamnéze diabetu mellitus třeba vykonat glukózotoleranční test (test na vyšetření poruch metabolismu sacharidů) při vstupní lékařské prohlídce osoby ucházející se o zařazení do smyslové skupiny 1.

Pracovní činnosti na železnici se podle požadavků zařazují do smyslové skupiny 1 až 4. Do smyslové skupiny 1 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoby vedou hnací vozidla po železnici.

Do smyslové skupiny 2 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoby přímo řídí anebo kontrolují dopravní službu, připravují (zabezpečují) vlakovou cestu, zúčastňují se posunu anebo se jinak bezprostředně podílejí na dopravě nebo na pohybu železničního vozidla. Dále to jsou činnosti, kde osoby přímo dohlíží na práce, pro kterou je předepsaná smyslová skupina 1 anebo 2, a ty osoby, které při výkonu své pracovní činnosti na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci potřebují správný cit pro barvu. Osoba, která vykonává práci při posunu železničního vozidla, musí mít smyslovou skupinu 2 bez dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček. Osoba, která při výkonu práce musí řídit návěstné znaky, obsluhuje je anebo je udržuje, musí splňovat požadavky smyslové skupiny 2.

Do smyslové skupiny 3 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoba musí vstupovat bez dozoru do prostoru kolejí a tratě, neřídí ani nekontroluje dopravu a na výkon své pracovní činnosti nepotřebuje správný cit pro barvu.

Do smyslové skupiny 4 se zařazují pracovní činnosti, při kterých osoba nemá přímý vliv na řízení dopravy a v prostou kolejí a tratě se pohybuje anebo pracuje pod dozorem.

Řidičský průkaz

Posuzování splnění podmínek na vydání řidičského oprávnění je popsané ve sb. zákonů č. 413/2010 ve vyhlášce Ministerstva vnitra SR z 20. října 2010, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva vnitra SR č. 9/2009 Sb. a kterou se vydává zákon o cestovním provozu a o změně a doplnění některých zákonů ve znění vyhlášky č. 130/2010 Sb. Diabetik, který dělá řidičský průkaz na osobní auto, patří do první skupiny řidičů. Ten, který dělá průkaz na nákladní auto nebo kamion, patří do druhé skupiny řidičů. U diabetiků se posuzuje stav žadatele, který utrpěl těžkou hypoglykémii v průběhu předcházejících 12 měsíců.

První skupina – řidiči osobních automobilů

Řidiči se musí buď pravidelně podrobovat lékařské prohlídce zaměřené na diabetes mellitus anebo se prokážou čestným prohlášením, že hypoglykémii dokážou přiměřeně ovládat. Interval mezi prohlídkami nesmí přesáhnout 5 let. Způsobilost je vyloučená, pokud se hypoglykémie opakuje anebo se objeví syndrom neuvědomění si hypoglykémie.

Druhá skupina (řidiči nákladních automobilů a kamionů)

Do úvahy se berou: délka trasy, přeprava cestujících, přeprava nebezpečného či nadrozměrného nákladu. Osoba, která se léčí inzulínem, případně jinými léky, může být způsobilá na výkon daného povolání na základě stanoviska z vyšetření, a to s podmínkou, že se u něj v posledních 12 měsíců nevyskytla opakovaná hypoglykémie, ani se neobjevil syndrom neuvědomění si hypoglykémie; žadatel se prokáže čestným vyhlášením, prokáže čestným vyhlášením, že tento stav přiměřeně ovládá a že si uvědomuje riziko vyplývající z hypoglykémie a podrobuje se lékařským prohlídkám u diabetologa; interval mezi prohlídkami nesmí být delší než 2 roky.

Pozor na hypoglykémii při řízení!

U diabetika, zejména pokud se léčí deriváty sulfonylmočoviny anebo inzulínem, patří k rizikovým situacím spojeným s vedením motorového vozidla hypoglykémie. Ta může významně zhoršit vnímání okolí, rozhodování (vyhodnocení aktuální situace) a rychlost reakce (schopnost reagovat na zevnější podněty).

Co je hypoglykémie?

Hypoglykémie je stav, kdy je glykémie (hladina glukózy, tj. cukru v krvi) příliš nízká – vzniká tehdy, kdy hladina glukózy v krvi klesne, ale může nastat i u pacientů léčených tabletami (perorálními antidiabetikami ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny). Diabetik s dobře regulovanou cukrovkou ji obvykle lehko rozpozná a rychle a správně léčí. Někteří diabetici však příznaky hypoglykémie nepostřehnou. Neléčená hypoglykémie může vyústit až do poruchy vědomí, hypoglykemické kómatu a smrti.

Každý diabetik by měl mít při sobě sladký nápoj, tablety hroznového cukru nebo jiný zdroj rychle působícího cukru (např. cukr, piškoty, keksy, ovoce, atd.).

Příčinou hypoglykémie je podání nadměrného množství inzulínu nebo tablet (perorálních antidiabetik), větší sportovní nebo jiná fyzická zátěž, málo jídla, jeho pozdější příjem nebo úplné vynechání, požití alkoholu, změny v dávkování inzulínu, případně aplikace inzulínu do namáhavé končetiny (např. do nohy před cvičením).

Nebezpečí hypoglykémie při řízení

Nebezpečí hypoglykémie spočívá v zhoršení mozkové činnosti. Ta se může projevit například zpomaleným nebo neúplným vnímáním okolí a rozmazaným viděním. Dalšími projevy je zpomalené, nesprávné nebo dokonce úplně chybné rozhodování se a v konečné fázi hypoglykémie ztráta vědomí.

Je samozřejmé, že ztráta vědomí za volantem může mít tragické následky. Je třeba si však uvědomit, že i počáteční příznaky hypoglykémie, kterými jsou pocit nervozity a hladu, můžou významně zhoršit reakční schopnosti, a zapříčinit tak kolizi.

Jak rozpoznat hypoglykémii

Pokles glukózy pod dolní hranici normy doprovází celá řada charakteristických příznaků, které na toto nebezpečí upozorňují. Příznaky můžou přicházet v různém pořadí, můžou být různé intenzity a velmi často, obzvlášť pokud je pokles glukózy velmi rychlý, se některé příznaky nemusí projevit.

Nejčastější příznaky hypoglykémie:

• Intenzivní pocit hladu
• Nervozita
• Bledost kůže
• Bušení srdce
• Pocení
• Chvění, případně třesení, hlavně rukou

Známky těžké hypoglykémie:

• Rozmazané vidění
• Nesouvislá řeč
• Zpomalené myšlení
• Dezorientace
• Ztráta vědomí

Jak minimalizovat riziko hypoglykémie:

• Udržet glykémie během jízdy nad hodnotou 5,5 mmol/l
• Před začátkem jízdy si vždy změřit glykémii, a pokud je nižší než 5,5 mmol/l, najíst se
• Měřit glykémii během jízdy aspoň jednou za hodinu
• Během řízení mít po ruce sladký nápoj pro případ blížící se hyperglykémie
• Neřídit, dokud dobře nepoznáme příznaky hypoglykémie; v tomto případě se hypoglykémie může objevit náhle a tehdy není možné na ni přiměřeně reagovat.

Co dělit při hypoglykémii

Při nejmenším podezření na hypoglykémii je třeba automobil okamžitě zastavit a vybrat klíč ze zapalování. Zkušení pacienti nastávající hypoglykémii už bezpečně poznají, méně zkušení by si měli hladinu cukru ověřit glukoměrem. Pokud jde o hypoglykémii, je třeba okamžitě užít malou dávku cukru (třeba ve formě glukózového koncentrátu, kostky cukru, cukrem slazeného nápoje, ne však typu light). Doporučené množství cukru se pohybuje okolo 10-40g podle závažnosti a hodnoty glykémie. Orientačně se dá počítat s tím, že 10g cukru zvýší glykémii přibližně o 0,7 mmol/l (1 dl ovocného džusu nebo koly odpovídá 10 g cukru).

Při těžké hypoglykémie může nastat situace, že si pacient není schopný pomoct sám (je dezorientovaný anebo v bezvědomí). V těchto případech je třeba se pokusit o zlepšení stavu rozetřením přibližně 20 g cukru v ústní dutině (co nebývá příliš efektivní) anebo aplikací glukagenové injekce (GlucaGen Hypokit), kterou by měl mít pacient při sobě.
Žádoucí je však okamžitě přivolat odbornou pomoc (rychlou záchrannou službu).

Po překonané hypoglykémii je třeba počkat minimálně 45 minut, dokud se organismus nezotaví a dokud se jeho nervové funkce nevrátí na obvyklou úroveň. Proto by jsme se před uplynutím zmíněných 45 minut neměli pouštět do další jízdy.

Reakční a brzdná dráha

Poznat tyto dvě veličiny je absolutně nutné. Ukážou nám, jak rychle je třeba v dopravním provozu reagovat a jak velkou vzdálenost vozidlo projde, dokud zastaví, pokud je nutné ho náhle zastavit.

Dráha, kterou vozidlo projde, dokud zastaví, je dána dvěma faktory – reakční dráhou a vlastní brzdnou drahou. Reakční dráha je dráha, kterou řidič přejde do okamžiku, kdy zaregistruje kritickou situaci, zpracuje ji a začne brzdit. Trvá asi jednu sekundu. V tomto čase se však vozidlo nadále pohybuje s nezměněnou rychlostí. Při 50 km/h je reakční dráha 14 m dlouhá. Až potom se zapojují brzdy. Brzdná dráha závisí od dané rychlosti, ale i od mnoho dalších vnějších podmínek.

Dráha zastavení při různých rychlostech (tabulka počítá s reakčním časem 1 sekundy)

Pro ilustraci nabízíme tabulku s reakčním časem. Všeobecně se doporučuje, aby vzdálenost (odstup) mezi pohybujícími se auty zodpovídala dráze, kterou vozidlo přejde za 2 sekundy.

Dráha, kterou vozidlo projde za čas, dokud řidič zareaguje na podnět.

Jízda za nepříznivých okolností

Mlha

• Nepředjíždět
• Použít mlhová světla
• Udržet dostatečnou vzdálenost od kraje i středu vozovky
• Při velmi špatné viditelnosti stáhnout okna anebo zastavit

Déšť

• Pozor na smyk
• Pozor na vodní sprchu při jízdě na nákladním vozidle a při jeho předjíždění
• Při dešti třeba mít k dispozici kvalitní směs v ostřikovači na umytí čelního skla

Noc

• Čisté přední sklo zřetelně zvyšuje viditelnost
• Je lepší se držet při středové dělící se čáře vozovky
• Pozor na mikrospánek – ten často vyvolává sledování červených světel vozidla před námi
• Pozor na neosvětlené cyklisty a motoristy, hlavně při jízdě přes obec

Sneh

• Nezanedbávat výměnu zimních pneumatik: brzdná dráha na sněhu (při rychlosti 50km/h) při zimních pneumatikách je 43 m
• Pozor na smyk
• Pozor při teplotách okolo 0°C, když je nejčastěji vzniká námraza

Informace jsou zpracovány na základě publikace autorů Doc. MUDr. Viera Doničová, PhD. a MUDr. Jozef Lacka, PhD.: „Diabetik za volantem“.