Mujdiabetes.cz - Odborné informace a pomoc diabetikům

Cílem léčby cukrovky je

• Odstranění projevů onemocnění
• Zabránění vzniku akutních komplikací
• Zabránění vzniku chronických komplikací
• Prodloužení života
• Zlepšení kvality života

Cukrovka není jednotné onemocnění. Léčba teda vyplývá z toho, o jaký typ cukrovky jde. V zájmu správné léčby je důležité vědět, či jde o diabetes mellitus 2. typu nebo o diabetes mellitus 1. typu, případně o jiný diabetes, jako je diabetes LADA, tzv. steroidní diabetes, pankreatogenní diabetes anebo o jiný typ diabetu.

Základním předpokladem úspěšnosti léčby je změna životního stylu zahrnující dietní opatření a zvýšenou fyzickou aktivitu. Významnou úlohu sehrává i pomoc rodiny a okolí pacienta.

Cukrovka je dlouhodobé a postupující onemocnění. Římané měli přísloví: „Non progredi est regredi“ – „Kdo nejde dopředu, jde dozadu.“ To platí i pro léčbu cukrovky. Pokud pacient nic nezmění a bude užívat jen tablety, hladina cukru v krvi se bude postupně zvyšovat. Na zvýšenou hladinu cukru v krvi bude potřebné reagovat změnou dávky a přidáváním dalších tablet nebo inzulínu. Ve většině případů je v léčbě možná maximálně trojkombinace tablet snižující cukr, to však není možné u všech diabetiků. Jestli tablety nepůsobí, je potřebné doplnit inzulín pomocí inzulínu podávaného v injekční formě.

Po určitém čase dochází k selhání léčby tabletami. Příznakem je zvyšování hladiny cukru v krvi. Většinou pacient může ovlivnit čas do začátku inzulínové léčby svým přístupem k nemoci.

Dodržení léčebných doporučení, samokontrola glykémie zabraňuje vzniku komplikací cukrovky. Pro úspěšnou léčbu cukrovky je potřebná velmi dobrá léčba hned od začátku onemocnění. Tělo si pamatuje hladinu cukru v krvi. Tento jev se nazývá „efekt glukózové paměti“. Pacienti výborné léčení od začátku onemocnění mají lepší výsledky léčby než ti, kteří se rozhodnout dobře léčit až po tom, jak se vyskytli komplikace.

U diabetiků 1. typu je současně s režimovými opatřeními nevyhnutelným požadavkem inzulínová léčba hned od začátku. V současnosti pacientů s cukrovkou 1. typu léčíme intenzifikovaným inzulínovým režimem, který nejlépe napodobňuje fyziologickou (tělu vlastní) sekreci inzulínu.

Perorální antidiabetika

Perorální antidiabetika (zkratka PAD, OAD) jsou léky, co se používají pouze k léčbě diabetu 2. typu. U pacientů, u nichž se nedaří docílit optimální metabolickou kompenzaci cukrovky režimovými opatřeními, přistupujeme k léčbě PAD. Pacienti s vyšším rizikem výskytu komplikací cukrovky se léčí tabletami hned od začátku onemocnění.

Zpočátku volíme jeden druh léku, pokud není efekt dostatečný, můžeme podávat další léky v kombinaci. Volíme léky s různým mechanismem účinku. V žádném případě perorální antidiabetika nenahrazují dietu, fyzickou aktivitu a ostatní režimová opatření.

Léčba perorálními antidiabetiky nezaručuje ani to, že se jedná o lehčí formu cukrovky, při které se nerozvíjejí pozdější komplikace.

• Při užívání PAD pacienti nemají zapomínat na:
• dodržování diabetické diety a přiměřené tělesné aktivity,
• dodržování pravidelnosti v jídle a dávkování léků,
• snahu o normalizaci tělesné hmotnosti,
• pravidelnou konzultaci svého zdravotního stavu s diabetologem,
• samo dohledu glykémie v domácím prostředí, případně samo dohledu moči.

Při léčbě je třeba mít na paměti, že ani nejlepší lék nesníží hodnotu cukru v krvi, pokud pacient nedodržuje dietu a pokud se nepohybuje.

Podle mechanismu účinku rozdělujeme perorální antidiabetika do několika skupin:

1. Biguanidy. Představitelem je metformin. Léky jsou dostupné pod názvem Glucophage, Metformin, Normaglyc, Siofor, AL. Snižují tvorbu glukózy, zvyšují využití glukózy svaly a potlačují chuť k jídlu. Používají se jako první. Jsou základem léčby. Užívají se s jídlem, sníží se tím riziko nežádoucích účinků. Používají se na samostatnou léčbu nebo spolu s jinými tabletami nebo s inzulínem. Někdy se po nich mění chuť v ústech, vyskytuje se průjem nebo zácpa. Tyto nežádoucí účinky je potřeba nahlásit lékaři. V tomto případě Vám vybere jinou lékovou formu nebo jiný lék. Lék na cukrovku potřebujete, nečekejte do příští kontroly. Při léčbě metforminem se do žíly nesmí dostat jodová kontrastní látka. Jód je součástí léků, což se podávají do žíly při rentgenovém (RTG) vyšetření nebo vyšetření počítačovou tomografií (CT). Dva dny před operací se přípravek vysazuje. Do léčby se přidává, když pacient začíná jíst. Při snížené funkci ledvin se přípravek vysazuje.
2. Deriváty sulfonylurey. Představiteli jsou gliklazid (Gliklazid, gliclazid, Diaprel), glibenklamid (Minin), gliquidon (Glurenorm), glimepirid (Amaryl, Glimepirid, oltář), glipizid (Minidiab, Glucotrol). Podporují vylučování tělu vlastního inzulinu ze slinivky břišní. Účinně snižují hladinu cukru v krvi, ale vzniká při nich riziko hypoglykémie. Glibenklamid se nedoporučuje užívat ve věku nad 65 let pro riziko hypoglykémie. Léky jsou méně šetrné k B-buňkám, což po určitém čase může vést k postupnému vyčerpání jejich funkce. Při této léčbě se může zvýšit hmotnost, nejčastěji o 2 kg.
3. Glinidy. Představitelem je repaglinid (NovoNorm). Inzulínové sekretagoga podporují vylučování inzulínu z B-buněk, ovlivňují glykémii zejména po jídle.
4. Thiazolidindiony. Představitelem je pioglitazon (Actos). Tyto léky zlepšují inzulínovou rezistenci, zvyšují citlivost tkání na inzulín a snižují tvorbu glukózy v játrech, čímž dlouhodobě zlepšují hladinu cukru v krvi, a tím i úpravu cukrovky. Kromě těchto účinků zlepšují profil tuků v krvi. Při užívání je třeba sledovat přítomnost krve v moči. Při jejím objevení se je třeba pátrat po příčině. Po léku se obvykle tloustne.
5. Inhibitory DPP4. Působí tak, že zvyšují hladinu hormonu tvořícího se ve střevě, který působí na B-buňky. Zvláště citlivým způsobem zvyšují hladinu tělu vlastního inzulinu. Léčba je velmi bezpečná, téměř se nevyskytuje hypoglykémie. Jsou dostupné v lékové formě tablet i injekcí. Tabletové léky jsou s léčivy linagliptin (Trajenta), saxagliptin (Onglyza), sitagliptin (Januvia), vildagliptin (Galvus), možné jsou také jejich kombinace s metforminem (Jentadueto, Janumet Eucreas). Injekce jsou účinnější a navíc zpomalují vyprazdňování žaludku a pohyb střev. Pacienti hubnou, pokles hmotnosti je 4 – 5 kg. Někdy se během léčby vyskytuje pocit na zvracení. Patří sem léčiva exenatidum (Byetta), exenatid podávaný jednou týdně (Bydureon) a liraglutid (Victoza).
6. Inhibitory zpětného vychytávání glukózy. Zabraňují vstřebávání cukru z moči. Očekává se při nich kromě úpravy cukrovky i hubnutí. Nejsou zatím dostupné.